|
|
Třídní schůzky jako jeden ze způsobů kontaktu rodiče a učitele
Sybr, Matěj ; Tvrzová, Ivana (vedoucí práce) ; Borovičková, Zuzana (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na kontakt rodiče a učitele (jako zástupce institucí školy a rodiny). V teoretické části jsou vysvětleny pojmy jako kontakt nebo pedagogická komunikace. Další pasáž je věnována tomu, jak společnost vnímá účastníky kontaktu (rodinu, školu a dítě), a s jakými předpoklady tito účastníci do vzájemné komunikace vstupují. Dále se práce věnuje společenským podmínkám, ve kterých je kontakt realizován; způsobu, jakým probíhá a prostředkům, které jsou prostředky užívány k jeho navazování. Zvláštní zřetel je věnován jednotlivým formám kontaktu, především třídním schůzkám. Empirická část je věnována krátké sondě do kontaktu rodiny a školy se zaměřením na třídní schůzky. Je podepřena výzkumem, který probíhal mezi rodiči, dětmi a učiteli na několika místech - ve škole, kde právě probíhaly třídní schůzky, na škole v přírodě a v čekárně u lékařky, kam matky vodily své děti. Cílem bylo ověřit, zda se zjištění, ke kterým jsem došel v teoretické části, shodují s praxí. Klíčová slova třídní schůzky, rodič, učitel, žák, komunikace
|
|
|
Sebepojetí žáka mladšího školního věku se specifickými poruchami učení
Šrůmová, Zuzana ; Uhlířová, Jana (vedoucí práce) ; Stará, Jana (oponent)
Diplomová práce nabízí pohled na sebepojetí dětí mladšího školního věku se specifickými poruchami učení. Na devíti konkrétních příkladech dokládá, jaké faktory ovlivňují budování sebepojetí a jak se vyvíjely jednotlivé osudy sledovaných dětí. Teoretická část v propojení vývojové psychologie, sociologie a pedagogiky staví pojmový a myšlenkový základ, spočívající v charakteristice dítěte mladšího školního věku především z hlediska jeho smyslového, kognitivního a emočního vývoje, vývoje a způsobu budování sebepojetí člověka, resp. dítěte, a komplexního pohledu na specifické poruchy učení. V praktické části jsou popsány kazuistiky devíti žáků, které autorka měla možnost po dobu dvou let sledovat a pozorovat jejich vývoj. Jedná se o 9 žáků pátých tříd (7 chlapců a 2 dívky) na jedné škole. Práce podává podrobný pohled na sféry úspěchu těchto dětí, jejich pojímání sebe sama, pozici v kolektivu a jedinečnost jejich příběhu a osobnosti.
|
|
|
Funkce školní družiny očima dětí, rodičů a vychovatelů
JECHOVÁ, Hedvika
Práce se zabývá funkcemi školní družiny pohledem dětí, rodičů a vychovatelů na základě kvantitativního výzkumu zpracovaného ve třech školních družinách na málotřídní škole a kvalitativního výzkumu na základě vedených polostrukturovaných rozhovorů s pěti vychovateli školní družiny. Teoretická část charakterizuje téma volného času a dva konkrétní sociologické výzkumy. Dále popisuje fungování školní družiny a zabývá se funkcemi školní družiny na základě teorie funkcí školních družin vymezených dle odborné literatury Pávkové a Hájka. Další část se zabývá úlohou vychovatele a úlohou rodiny. Poslední část teoretické části je věnována vývojovému stupni dětí na 1. stupni základní školy. Praktická část je rozdělena na kvantitativní a kvalitativní výzkum. V kvantitativní části jsou zpracovány dotazníky od dětí a jejich rodičů a vyhodnoceny do podoby grafů a tabulek. Výzkumné otázky se zaobírají tím, co vnímají děti i rodiče jako nejdůležitější funkci školní družiny, jak by si představovali ideální den ve školní družině a co by si přáli na fungování školní družiny případně zlepšit. Kvalitativní část je věnována analýze polostrukturovaných rozhovorů. Výzkumné otázky této části se týkají práce vychovatelů, jejich vztahů s rodiči, s dětmi i s nadřízenými.
|
|
|
Třídní schůzky jako jeden ze způsobů kontaktu rodiče a učitele
Sybr, Matěj ; Tvrzová, Ivana (vedoucí práce) ; Borovičková, Zuzana (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na kontakt rodiče a učitele (jako zástupce institucí školy a rodiny). V teoretické části jsou vysvětleny pojmy jako kontakt nebo pedagogická komunikace. Další pasáž je věnována tomu, jak společnost vnímá účastníky kontaktu (rodinu, školu a dítě), a s jakými předpoklady tito účastníci do vzájemné komunikace vstupují. Dále se práce věnuje společenským podmínkám, ve kterých je kontakt realizován; způsobu, jakým probíhá a prostředkům, které jsou prostředky užívány k jeho navazování. Zvláštní zřetel je věnován jednotlivým formám kontaktu, především třídním schůzkám. Empirická část je věnována krátké sondě do kontaktu rodiny a školy se zaměřením na třídní schůzky. Je podepřena výzkumem, který probíhal mezi rodiči, dětmi a učiteli na několika místech - ve škole, kde právě probíhaly třídní schůzky, na škole v přírodě a v čekárně u lékařky, kam matky vodily své děti. Cílem bylo ověřit, zda se zjištění, ke kterým jsem došel v teoretické části, shodují s praxí. Klíčová slova třídní schůzky, rodič, učitel, žák, komunikace
|
|
|
Sebepojetí žáka mladšího školního věku se specifickými poruchami učení
Šrůmová, Zuzana ; Uhlířová, Jana (vedoucí práce) ; Stará, Jana (oponent)
Diplomová práce nabízí pohled na sebepojetí dětí mladšího školního věku se specifickými poruchami učení. Na devíti konkrétních příkladech dokládá, jaké faktory ovlivňují budování sebepojetí a jak se vyvíjely jednotlivé osudy sledovaných dětí. Teoretická část v propojení vývojové psychologie, sociologie a pedagogiky staví pojmový a myšlenkový základ, spočívající v charakteristice dítěte mladšího školního věku především z hlediska jeho smyslového, kognitivního a emočního vývoje, vývoje a způsobu budování sebepojetí člověka, resp. dítěte, a komplexního pohledu na specifické poruchy učení. V praktické části jsou popsány kazuistiky devíti žáků, které autorka měla možnost po dobu dvou let sledovat a pozorovat jejich vývoj. Jedná se o 9 žáků pátých tříd (7 chlapců a 2 dívky) na jedné škole. Práce podává podrobný pohled na sféry úspěchu těchto dětí, jejich pojímání sebe sama, pozici v kolektivu a jedinečnost jejich příběhu a osobnosti.
|
|
|
Raná péče o děti s poruchami zraku
MOTTLOVÁ, Marie
Bakalářská práce pojednává o problematice rané péče v České republice. Věnuje se vysvětlení základních pojmu a systému komplexní péče o rodinu a dítě s postižením. Dále se zabývá vývojem poskytování služeb rané péče a poskytovatelům rané péče v České republice. Práce mapuje současnou situaci bývalých klientů Střediska rané péče České Budějovice. Hlavním cílem této práce bylo získat zpětnou vazbu od bývalých klientů Střediska rané péče České Budějovice a zjistit tak přínos rané péče. Dále pak získat data využitelná pro komunitní plánování sociálních služeb v jihočeském kraji Všechny cíle byly naplněny. Z výsledků výzkumu vyplynulo, že práce střediska přispěla především ke kompenzaci vzniklých postižení dítěte, k přijetí dítěte rodinou a ke zvýšení míry soběstačnosti rodiny. Ze získaných dat dále vyplynula zvýšená potřeba osobní asistence pro děti s postižením v době, kdy nejsou v péči opatrovníků.
|
host ::
RSS.